O hranicich dejinnych obdobi: Na příkladu středověku a renesance

V poslednm textu, kter jet stihl sm pipravit k vydn, se svtoznm medievalista Jacques Le Goff (1924-2014), od nho esky vylo vce me deset titul, obrac k metodickm principm historick prce se zvltnm zamenm na otzku pedlu mezi stedovkem a renesanc. Sta se obrac k nsledujcm otzkm: Jakou roli m hrt sebehodnocen renesannch osobnost v dnenm pojet epochy, vi kter se vymezovali? Kde le potky historick periodizace vbec a jak podoby tento nstroj nabyl s ustavenm historie jakoto akademickho oboru? Kdy a jak se vytvoil dodnes populrn obraz stedovku jakoto temnho vku"? A jak pojmout kol historika dnes, kdy ada vznamnch autor popr samu nutnost globln periodizace? Autor hj koncept dlouhho stedovku" od 3. do 18. stolet, spojovanho kulturn dominanc latiny a (jednotnho i rozpolcenho) kesanstv, ale tak strukturou spolenosti, formou vroby, stravovnm, rol dopravy a dalmi rysy, a zastv se vznamu periodizace jakoto nstroje orientace a hledn historickho smyslu i v dnenm, globalizovanm a polycentrickm svt.